Pobyt v přírodě byl pro mě od dětství něčím vyvoleným, ať již jako myslivec, rybář, ochránce přírody nebo tremp, vždy byl pro mě důvod k útěku do volné přírody.
Vycházející slunce, mlhavá rána, kapky rosy na květech to ve mě vždy vyvolalo pocit něčeho neopakovatelného. Něco, co se nedá slovy popsat.
Avšak objektiv fotoaparátu dokáže tento pocit zaznamenat. Při shlédnutí fotografie i po dlouhé době je ve mě vyvolán pocit bezprostřednosti oné chvíle, kterou jsem právě prožíval.
Několik posledních let jsem trávil zaměstnání za volantem jako obchodní zástupce v regionu Krkonoš a Českého Ráje. Fotoaparát byl vždy připraven na sedadle spolujezdce zachytit krásy zdejší rozmanité krajiny. Po těžké újmě na zdraví jsem přešel do plného invalidního důchodu. Času jsem měl sice dost, ale moje pohyblivost se snížila a tak jsem nemohl podnikat žádné dlouhé tůry krajinou. Pořídil jsem si fotoaparát Olympus E1 (později E3) s teleobjektivem a začal se více věnovat fotografování zvěře. Čekání ve skrytu větví, trávy, rákosí a nebo pod maskovací sítí vzbuzovalo ve mě neopakovatelné zážitky. Čekání bylo dlouhé, ale vždy se našlo v přírodě něco zajímavého na co bylo možno zmáčknout spoušť závěrky fotoaparátu.
Fotografuji pro radost. Nikdy bych z této zaliby nechtěl udělat byznys. Všechno by potom ztratilo tu pravou hodnotu pro kterou to dělám. Vzor nemám žádný, chci zůstat sám sebou a nepodlehnout nalinkovaným kompozicím v příručkách.